OSVČ při zaměstnání: jaké jsou rozdíly nebo výhody?

Článek je aktualizován pro rok 2024

—
Živnost – resp. samostatně výdělečná činnost – jako taková, je zajímavým a dnes i moderním způsobem vydělávání příjmů (či dokonce optimalizace daně). O něco zajímavější je i kombinace zaměstnanec a OSVČ při zaměstnání – vedlejší činnost. Projdeme si základní výhody, nevýhody nebo rozdíly.

OSVČ – hlavní výdělečná činnost

• Začíná platit zálohy do zdravotní pojišťovny hned za první měsíc podnikání (zálohy na zdravotní pojištění) – a to základní měsíční minimum (v roce 2024 jde o 2 968 Kč). Platí se ‘’zpětně’’ tj. po ukončení kalendářního měsíce do 8. dne následujícího měsíce.
• Po uzavření roku, na základě odevzdaného ,,Přehledu o příjmech a výdajích” vypočítá celkovou výšku zdravotního pojištění, které mu za předcházející období vyplynulo a odečítá od něho, již zaplacené zálohy. Výsledkem může být nedoplatek na pojistném, ale i přeplatek. Novou výšku záloh na následující období zaplatí poprvé za měsíc, v kterém přehled podal.
• Začíná platit zálohy na sociální pojištění hned za první měsíc podnikání – a to, alespoň základní měsíční minimum (v roce 2024 jde o 3 852 Kč). Na rozdíl od plateb do zdravotní pojišťovny se zálohy na sociální pojištění neplatí zpětně, ale ještě v ten stejný měsíc, na který se záloha vztahuje.
• Po uzavření roku, odevzdá ,Přehled o příjmech a výdajích” okresní správě sociálního zabezpečení, vypočítá celkovou výšku sociálního pojištění, které mu za předcházející období vyplynulo a odečítá od něho, už zaplacené zálohy. Výsledkem může být nedoplatek na pojištění, ale i přeplatek. V přehledu se vypočítají i nové měsíční zálohy na další období.
• Od roku 2023, pokud splní podmínku příjmu do 2 milionů korun, může platit i tzv. paušalní daň, kdy měsíčně bude platit jen jednu fixní částku a odpadne mu povinnost platit zálohy do pojišťovny, protože ty jsou už započítané ve fixní částce i spolu s daní z příjmu. Nevyplatí se však všem a je na úkor daňových slev.
• Při podávání daňového přiznání si může uplatnit i paušální výdaje procentem z příjmu, ale samozřejmě i reálné výdaje – vést daňovou evidenci.
• I při uplatnění paušálních výdajů procentem z příjmu, může uplatnit různé daňové slevy (na poplatníka, na manželku, bonus na dítě, …).
• Může si ze základu odpočítat i tzv. nezdanitelné části základu daně (upravuje je § 15 zákon o dani z příjmu)

OSVČ při zaměstnání – vedlejší činnost

• Zálohy na zdravotní pojištění platit první rok nemusí (ani minimum). Jelikož zálohy neplatí, nedoplatek platí jednorázově při odevzdání ,,Přehledu o příjmech a výdajích” podle skutečné výšky příjmu. Po podání přehledu zdravotní pojišťovna vyměří zálohy na další rok.
• Zálohy na sociální pojištění platit první rok taky nemusí a (jako při zdravotním pojištění) doplatí je jednorázově při odevzdání ,,Přehledu o příjmech a výdajích” podle skutečné výšky příjmu.
• Pokud je zisk z vedlejší činnosti nižší, než tzv. rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění (pro rok 2024 jde o 105 520 Kč), nemusí z něho vůbec odvádět sociální pojištění. Pokud je zisk vyšší, zaplatí z něho pojištění a začíná platit už i zálohy, které mu vyšly vypočítané v přehledu.
• Svého zaměstnavatele nemůže požádat o roční vyúčtování záloh na daň z příjmu, ale vyžádá si od něho tzv. ,,Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků”, které doloží k daňovému přiznání.
• Na rozdíl od OSVČ s hlavní výdělečnou činností, OSVČ při zaměstnání (jako vedlejší činnost) nemůže platit paušální daň – musí podat daňové přiznání a odevzdat ,Přehled o příjmech a výdajích”.
• Může si uplatnit paušální výdaje procentem z příjmu.
• Při uplatnění paušálních výdajů procentem z příjmu, může uplatnit také různé daňové slevy (na poplatníka, na manželku, bonus na dítě, …).
• Může si ze základu daně odečíst i tzv. nezdanitelné části základu daně (upravuje je § 15 zákona o dani z příjmu)

Založit si živnosť jako vedlejší činnost lze jednoduše chápat jako finanční přilepšení, a proto pro ni platí zvýhodněný režim, kdy při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu při hlavní činnosti. V praxi se nejčastěji jedná o vedlejší výdělečnou činnost při zaměstnání, studiu, důchodu a mateřské dovolené.